Senáž

Dalším způsobem konzervace krmiva je senáž. Tento pojem se zavedl pro siláž s vysokým obsahem sušiny (většinou 30-50 %) a nižším obsahem rozpustných cukrů. Vyrábí se ze zavadlé píce a tento termín se používá převážně pro bílkovinná objemná krmiva. Jelikož je obsah cukrů nižší, konzervace senáže je založena spíše na anaerobním prostředí, než na produkci kyseliny mléčné. 

Bakterie produkují kyseliny, především kyselinu mléčnou, a přitom spotřebovávají rozpustné cukry. Tato fermentace a rozmnožování bakterií probíhá pouze v prostředí bez kyslíku, proto je nutné zajistit dokonale anaerobní prostředí. Tvorbou kyseliny se snižuje pH, které klesá přibližně po dobu šesti týdnů, dokud mají anaerobní bakterie dostatek cukru nebo se píce dostatečně neokyselí. Podrobnější popis fermentace naleznete zde.

Při poklesu pH na hodnotu cca 5 vydrží píce ve stabilním stavu s neměnným obsahem živin až 18 měsíců. Výsledný produkt má ale vyšší pH než siláž. Nicméně spojením prostředí bez kyslíku s postupným snižováním pH se zamezuje rozmnožování jiných bakterií a plísní.

Výroba senáží vysoké kvality je u skotu prvním předpokladem pro dosažení vysoké produkce mléka a masa. Při zhoršujících se podmínkách lze do píce před zabalením přidat také různé konzervační přísady, které podporují fermentaci. Jedná se např. o bakterie, enzymy či chemikálie upravující pH.

O úspěchu senážování rozhoduje mimo jiné i délka řezanky. Čím je vyšší sušina, tím musí být řezanka kratší, aby došlo k účinnému stlačení hmoty a vytěsnění vzduchu, narušení stébel, zejména v oblasti kolének a zrna. 

Podrobný postup tvorby senáže naleznete zde: